Magisterské studium religionistiky

 

Magisterské studium religionistiky je dvouoborové maior / minor v prezenční formě.

S ohledem na dvouoborovou koncepci studia religionistiky, doporučujeme kombinaci buď s nějakým jazykem anebo např. s kulturní antropologií, sociologií, politologií, psychologií, filozofií, historií, judaistikou či dle vlastních preferencí. Garantem studia je doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., na kterého se můžete obracet s bližšími dotazy. Kontakt: tomas.bubik@upol.cz

 

ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA KE STUDIU: https://prihlaska.upol.cz/prihlaska/info.xhtml

Další zajímavé informace o oboru naleznete zde: https://newstudujreligionistiku.upol.cz/

 

Požadavky na přijetí

Požadavky k přijetí uchazeče do dvouletého magisterského studijního programu Religionistika: absolvované bakalářské studium v oboru religionistika anebo v oboru příbuzném; složení přijímací zkoušky, která testuje vybrané znalostní dovednosti na základě přijímacího pohovoru; součástí přijímajícího pohovoru je předložení projektu magisterské práce v rozsahu tří normostran (včetně bibliografie) a prezentace výzkumné teze práce. Součet bodů určuje pořadí uchazečů, na jejímž základě jich bude přijat stanovený počet.

 

 

Chrakteristika oboru

Obsah studia je koncipován tak, aby odpovídal současným znalostním potřebám a technologickému rozvoji společnosti. Metodologický a teoretický důraz je kladen na tři základní oblasti, které korespondují se silnými stránkami katedry, která obor religionistika zajišťuje. Jedná se o kognitivní, sociologický a antropologický výzkum náboženství. Studenti se v přůběhu studia specializují na zvolenou problematiku, která se váže na konkrétní náboženskou tradici. Studenti si osvojují metody používané v sociologii, antropologii a kognitivní vědě a učí se je aplikovat v kvantitativním, kvalitativním i laboratorním výzkumu náboženství.

 

Cíle studia

Absolvent studijního programu dvouoborová magisterská religionistika získá systematické znalosti z dějin náboženství (znalosti primárních pramenů, sekundární literatury), především pak vysoce specializované znalosti ze zvolené náboženské oblasti (znalost primárních i sekundárních textů), z oblasti dějin, teorie a metodologie religionistiky, výzkumu současných náboženských jevů, zejména pak prostřednictvím dalšího rozvinutí sociologických, antropologických a kognitivních poznatků. Tyto jeho dovednosti budou rozvinuty důrazem na kvalitativní, kvantitativní a experimentální výzkum náboženské problematiky, které budou klíčovým obsahem studia. K tomuto účelu si absolvent osvojí řadu poznatků, bude schopen tvůrčím způsobem interpretovat studované texty, analyzovat a kriticky zhodnotit jejich argumentační strukturu, analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich souvislostech. Zvládne zásady vědecké práce v klíčových religionistických disciplínách. Získá dovednosti týmové spolupráce a práce s moderními výzkumnými technologiemi, které se používají k měření základních biometrických a kognitivních funkcí.

 

Uplatnění absolventa

Absolvent bude schopen náboženské jevy nejen analyzovat a vysvětlovat, ale také jim rozumět, respektovat je v jejich odlišnosti, mít úctu a respekt k odlišným životním stylům, názorům, zvykům a hodnotám obecně. Bude odborníkem na různé podoby náboženství a bude vybaven schopností hodnotové komparace a tolerance. Tyto poznávací dovednosti absolventům umožní být na trhu práce konkurenceschopnými a uplatnit se v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární a poradenské organizace či nadace, charity a diakonie, neboť mohou jako konzultanti poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch oblastech státní správy, které mají na starost např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, neboť mohou seriózním způsobem komentovat problematiku spojenou s náboženským chováním jednolivců či skupin; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby či prodeje nabízených produktů; 5) ve vydavatelstvích, novinových a časopiseckých redakcích, které se zaměřují na vydávání publikací s religionistickou problematikou; 6) po absolvování pedagogického minima a získání magistra v religionistice mohou dokonce vyučovat na středních školách Základy společenských věd.

 

Zpět