Magisterské studium religionistiky

 

Magisterské studium religionistiky je koncipováno jako dvouoborové maior / minor v prezenční formě.

S ohledem na dvouoborovou koncepci studia religionistiky, doporučujeme kombinaci buď s nějakým jazykem anebo např. s kulturní antropologií, sociologií, politologií, psychologií, filozofií, historií, judaistikou či dle vlastních preferencí. Garantem studia je doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., na kterého se můžete obracet s bližšími dotazy: tomas.bubik@upol.cz

Cílem tohoto studia je vychovat odborníky se specializací na lidské chování, ideové, hodnotové, hygienické, dietetické, etické a sociální vzorce chování. Současně je cílem vytvoření takové formy studia, která by byla vysoce konkurenceschopná, vychovávala absolventy, kteří se uplatní v různých typech výzkumu, základním i aplikovaném. Této konkurenceschopnosti bude dosaženo díky skloubení humanitně vědného výzkumu s experimentálním výzkumem, tj. používáním nejmodernějších technologií ve výuce, dále díky týmovému způsobu vědecké práce a spolupráci s výzkumnými pracovišti doma i v zahraničí.

ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA KE STUDIU: https://prihlaska.upol.cz/prihlaska/info.xhtml

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DO MAGISTERSKÉHO STUDIA PROBEHNOU DNE 11. ČERVNA 2019.

 

Obsah studia je koncipován tak, aby odpovídal současným znalostním potřebám a technologickému rozvoji společnosti. Metodologický a teoretický důraz je kladen na tři základní oblasti, které korespondují se silnými stránkami katedry, která obor religionistika zajišťuje. Jedná se o kognitivní, sociologický a antropologický výzkum náboženství, v jehož rámci budou studenti školeni v následujících oblastech:

1) laboratorní studium nábožensky motivovaného myšlení, emocí a chování – výzkum fyziologické excitace, repetitivního a stereotypního chování, sebeovládání a autoregulace pomocí Eye trackingu, EEG, Motion Capture Systemu a termokamery, tedy jak lidská mysl vytváří a předává náboženské stimuly a jakých kognitivních schopností a duševních mechanizmů k tomu využívá;

2) druhým přístupem je studium bezvěrectví, ateizmu a sekularity, který není systematicky rozvíjen na žádné akademické instituci v ČR. Místo obvyklého výzkumu zaměřeného na „decline of religiosity“ bude výzkum zaměřen na „rise of secularity“, tedy na významný nárůst bezvěrectví a náboženské indiference, nově formulované podoby ateizmu v moderních společnostech, zejména pak v evropských zemích;

3) třetím přístupem bude studium netradiční religiozity jako důsledku globalizace, tj. jakým způsobem se proměňuje spiritualita, hodnotový žebříček a způsob každodenního života tradičních náboženských společenství v důsledku liberalizace náboženského trhu; současně také, nakolik dochází k adaptaci netradičních skupin na nové prostředí a k proměně jejich hodnot a postojů, čímž se myslí věroučných, hygienických, dietetických, etických a sociálních vzorců chování.

 

Požadavky na přijetí

Požadavky pro přijetí uchazeče do dvouletého magisterského studijního programu Religionistika:

– absolvované bakalářské studium v oboru religionistika anebo v oboru příbuzném

– složení přijímací zkoušky, která testuje vybrané znalostní dovednosti na základě přijímacího pohovoru

– součástí přijímajícího pohovoru je předložení projektu magisterské práce v rozsahu tří normostran (včetně bibliografie) a prezentace výzkumné teze práce

Součet bodů určuje pořadí uchazečů, na jejímž základě jich bude přijat stanovený počet.

 

Profil absolventa

Absolvent studijního programu dvouoborová magisterská Religionistika získá systematické znalosti z dějin náboženství (znalosti primárních pramenů, sekundární literatury), především pak vysoce specializované znalosti ze zvolené náboženské oblasti (znalost primárních i sekundárních textů), z oblasti dějin, teorie a metodologie religionistiky, výzkumu současných náboženských jevů, zejména pak prostřednictvím dalšího rozvinutí sociologických, antropologických a kognitivních poznatků. Tyto jeho dovednosti budou rozvinuty důrazem na kvalitativní, kvantitativní a experimentální výzkum náboženské problematiky, které budou klíčovým obsahem studia. K tomuto účelu si absolvent osvojí řadu vysoce specializovaných poznatků, bude schopen tvůrčím způsobem interpretovat studované texty, analyzovat a kriticky zhodnotit jejich argumentační strukturu, analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich souvislostech. Zvládne zásady vědecké práce v klíčových religionistických disciplínách. Získá dovednosti týmové spolupráce a práce s moderními výzkumnými technologiemi, které se používají k měření základních biometrických a kognitivních funkcí.

 

Předpoklad uplatnitelnosti

Absolvent bude schopen náboženské jevy analyzovat a vysvětlovat, ale také jim rozumět, respektovat je v jejich odlišnosti, mít úctu a respekt k odlišným životním stylům, názorům, zvykům a hodnotám obecně. Bude odborníkem na různé typy náboženství, starověká i současná, odborníkem v oblasti světonázorů, odborníkem na nekonvenční způsob myšlení a chování. Bude vybaven schopností hodnotové komparace a tolerance, která mu umožní dobře se orientovat v osobním životě i ve společnosti, stejně tak i na trhu práce, v pracovním kolektivu. Absolvent si osvojí schopnost využívat v rámci výzkumu nejmodernější technologie, způsob samostatné i týmové vědecké práce, schopnost odborně zpracovat a prezentovat vybranou problematiku odborné i laické veřejnosti, pracovat v laboratorních i terénních podmínkách. Tyto intelektuální, osobnostní a pracovní dovednosti absolventům nepochybně umožní být na trhu práce konkurenceschopnými a dobře se uplatnit.

 

Možné pracovní pozice

V rámci vzdělanostní společnosti bude absolvent/ka tohoto oboru na trhu práce velmi úspěšný. Spektrum profesí, kde je možné se s religionistickým vzděláním uplatnit, je dosti široké:

1) v oblasti základního i aplikovaného výzkumu se specializací na moderní technologie jako jsou např. Eye tracking, Mokap a EEG

2) v neziskových organizacích jako humanitární pracovník se specializací na náboženskou problematiku

3) ve státní správě jako konzultant se specializací na náboženské otázky

4) ve sdělovacích prostředcích jako komentátor a konzultant na náboženskou problematiku

5) v ekonomickém sektoru jako specialista na náboženskou problematiku v oblasti firemní strategie, v oblasti reklamy či prodeje nabízených produktů

6) ve vydavatelstvích zaměřených na vydávání publikací s náboženskou problematikou

7) po absolvování pedagogického minima jako vyučující Základů společenských a humanitních věd na SŠ

Zpět