Okruhy ke státnicím
SZZK z religionistiky se skládá ze dvou částí:
1) obhajoba diplomové magisterské práce: Student/ka v průběhu obhajoby prokazuje znalost zkoumané problematiky, je schopen zodpovědět dotazy recenzentů práce a členů zkušební komise. Průběh obhajoby sestává z představení práce, stručné prezentace obsahu posudků (na každou magisterskou práci jsou předem vyhotoveny dva odborné posudky, které student/ka dostane s předstihem, aby měl čas na přípravu obhajoby) a samotné obhajoby.
2) státní závěrečná zkouška: sestává z následujících částí, jako jsou současný stav bádání v oblasti studia dějin náboženství, současný stav bádání v oblasti dějin religionistiky, současné teorie religionistiky a současné metody religionistického výzkumu. V průběhu zkoušky student/ka prezentuje odpovědi na čtyři otázky, které si vylosoval z celkového počtu 40 státnicových okruhů. Po jejich vylosování má čas (20 minut) na přípravu odpovědí, po níž je zahájena samotná ústní státní zkouška trvající okolo 45 minut.
Celková doba trvání státní závěrečné zkoušky je přibližně 60 minut.
Student/ka předloží zkušební komisi seznam přečtené religionistické literatury v průběhu celého studia (bez bibliografie uvedené v diplomové práci).
Současný stav bádání v oblasti studia dějin náboženství
1) Vybraný problém z oblasti studia dějin křesťanství.
2) Vybraný problém z oblasti studia dějin judaismu.
3) Vybraný problém z oblasti studia dějin islámu.
4) Vybraný problém z oblasti studia dějin buddhismu.
5) Náboženství v soudobé české společnosti (D. Václavík, Z. Nešpor, D. Hamplová, D. Lužný, Z. Vojtíšek).
Současný stav bádání v oblasti dějin religionistiky
1) Dějiny světové religionistiky od jejího vzniku až do 2. světové války (M. Stausberg).
2) Dějiny světové religionistiky od 2. světové války až po současnost (M. Stausberg).
3) Dějiny kognitivního výzkumu náboženství (A. Geertz, I. Pyysiäinen, A. Chalupa, T. Bubík).
4) Dějiny religionistiky ve vybraných evropských zemích (G. Alles, T. Bubík, H. Hoffmann).
5) Současná česká religionistika – výzkumná zaměření, realizované projekty, vybrané vědecké výsledky.
Současné teorie religionistiky
1) Ritualizované jednání a hazard precaution systém (Domény ritualizovaného chování; Kulturní rituály – Roy Rappaport; Hlavní rysy rituálu; Pascal Boyer a Pierre Lienárd – Security Motion system, Precausion system, Swamping of working memory).
2) Výzkum paměti a autobiografických vyprávění (Morice Bloch a Konekcionismus; Základní rozdělení paměti; Martin A. Conway: Autobiografická paměť; Falešné vzpomínky; Chyba monitorování zdroje; Flash bulb memory).
3) Náboženství jako evoluční adaptace nebo vedlejší produkt evoluce? (Progresivistická evoluce; Darwinismus; Adaptacionismus – 4 Tinbergerovi otázky; Náboženství jako vedlejší produkt evoluce – exaptace (kooptace), preadaptace a spandrel.
4) Současné kognitivní teorie náboženství: Náboženství jako „by product“; Náboženskost jako rozšíření emočních adaptací; Náboženství jako individuální evoluční adaptace; Náboženství jako skupinová kulturně evoluční adaptace).
5) Ztělesněná kognice ve výzkumu náboženství (Koncept ztělesněné kognice (Varea, Rosh, Thomson), Barrett & Keil : Fyzické omezení božských schopností; Prostorové vnímání a reprezentace božské hierarchie; Embodiment a morální intuice; Ztělesněné rituály a komunitní vazby; Limity těla; Význam čistoty).
6) Náboženství jako předmět antropologického studia (vymezení antropologie náboženství jako oblasti studia, otázka klasifikací a konceptualizace náboženství v kulturní antropologii, antropologická kritika konceptu náboženství, kategorie „lidového náboženství“ a náboženská brikoláž – Vincent Crapanzano, náboženství a postkoloniální teorie – Talal Asad).
7) Antropologie těla a tělesnosti – náboženství a tělo (tělo jako symbol, tělo a kosmologie – Robert Hertz, pojetí čistého a nečistého ve vztahu k tělu – Mary Douglas, techniky těla a náboženství, náboženská disciplinace těla, tělo a rituál, askeze, pouť – Marcel Mauss, Pierre Bourdieu, Erving Goffman, Michel Foucault, Victor a Edith Turnerovi, Mikhail Bakhtin, Nancy Scheper Hughes, Margaret Lock).
8) Pohlaví, gender a náboženství (mužské a ženské role v náboženství – Judith Butler, Morny Joy, Barbara Crandall, nebinární a transgender identity v náboženství, náboženství a kontrola porodnosti, otázka potratů, genderová segregace v náboženství, otázka genderu v terénním výzkumu religiozity).
9) Náboženští specialisté (šaman – šamanismus – Åke Hultkrantz, Mircea Eliade, Michael Harner, Andrei Znamenski, Piers Vitebsky, kněz, léčitel, čaroděj – čarodějnictví a magie – E. E. Evans-Pritchard, Bronislaw Malinowski, Stanley J. Tambiah, George Gmelch, věštec, prorok, antropologické konceptualizace rolí specialistů v náboženství).
10) Mýtus a rituál (náboženský jazyk, chování a jednání – Robert Segal, typologie rituálů, ritualizace, performance – Émile Durkheim, Arnold van Gennep, Victor Turner, Catherine Bell, Roy Rappaport, Talal Asad, Bruce Lincoln, William Cavanaugh, obětní beránek – René Girard, Giorgio Agamben, náboženské násilí – Maurice Bloch).
11) Náboženství, umírání a smrt: antropologie smrti (konceptualizace duše a ducha, animismus, předkové, pohřební a zádušní rituály, truchlení – Robert J. Kastenbaum, Philippe Ariès, Jean-Claude Schmitt).
12) Náboženská změna (adaptace, změna, oživení – antropologie konverze – Andrew Buckser, Stephen D. Glazier, kargo kulty, hybridizace a náboženství, otázka náboženského synkretismu, novopohanství, konceptualizace náboženské změny v kulturní antropologii, problematika tradice v náboženství, náboženství a konzumerismus, komodifikace náboženství, náboženský turismus – Ellen Badone, Sharon R. Roseman, náboženství a popkultura).
13) Teorie sekularizace a její empirická evidence (Peter Berger, Steve Bruce, Karel Dobbelare, sekularizace jako strukturální diferenciace, sekularizace jako privatizace, veřejné náboženství – José Casanova, individualizace náboženství – Ulrich Beck).
14) Teorie modernizace, sekularizace a změny hodnotových orientací (Max Weber, Ronald Inglehard, Christian Welzel, World Values Survey, European Values Survey, tichá revoluce, postmaterialismus).
15) Kritika teorie sekularizace, postsekularismus a postkolonialismus v sociologii (globalizace, migrace a transnacionální náboženská identita – Peggy Lewitt, transnacionální náboženství, náboženský nacionalismus a nábožensky motivované násilí – Mark Juegensmayer, náboženství ve veřejném prostoru, postkoloniální sociologie).
16) Teorie kolektivní paměti a empirické výzkumy (Maurice Halbwachs, Pierre Nora, Jan Assmann, kulturní a komunikativní paměť, paměť a identita /kolektivní a individuální/, náboženství jako řetěz paměti – Danièle Hervieu-Léger, narativní šablony – James Wertsch, materialita kolektivní paměti).
17) Teorie racionální volby a náboženství (Rodney Stark, Roger Finke, Laurence Iannaccone, makroúroveň a náboženský trh, nabídková a poptávková část trhu, náboženské firmy, demonopolizace, racionalita jednání, mikroúroveň a individuální volba).
18) Religionistika jako kulturní věda a kritika konceptu náboženství (T. Fitzgerald); diskuse o redukcionismu v současné religionistice (R. Segal; E. Slingerland); současné reflexe vztahu mezi religionistikou a teologií (I. Gilhus; D. Wiebe).
19) Ne-fenomenologické pojetí „sakrality“ z hlediska kulturní antropologie a kognitivní religionistiky (V. Anttonen), biokulturní teorie náboženství (A. Geertz); prostorová teorie a metoda v religionistice (K. Knott).
20) Současné reflexe teoretických přístupů v oblasti akademického studia náboženství (T. Tweed; M. Stausberg a S. Engler).
Současné metody religionistického výzkumu
1) Typologie experimentálních výzkumu náboženství (Standartní paradigma, Nepřímé studie – by proxy, Autentické studie); Priming a replikační krize.
2) Fyziologická měření ve výzkumu náboženství: Eye tracker, EEG, FMRi a další.
3) Ekonomické hry a studium náboženství (Teorie Her; Behaviorální teorie her; Hry: Prisoner´s dilema, Social dilemma, Trust game, Ultimatum game, Dictator game, Public Good Game, Random Allocation Game).
4) Náboženství v současné české společnosti – empirické výzkumy (EVH, ISSP, DIN, KODINA, výzkumy veřejného mínění).
5) Metodologie kvantitativního sociologického výzkumu náboženství (design kvantitativního výzkumu, teoretická východiska a hypotézy, operacionalizace, základní a výběrový soubor, typy proměnných, statistické analýzy, přednosti a nevýhody kvantitativních výzkumů).
6) Metodologie kvalitativního výzkumu náboženství – design kvalitativního výzkumu, vzorkování, tvorba a analýza dat, metody analýzy dokumentů, možnosti kódování dat, přednosti a nevýhody kvalitativních výzkumů, příklady kvalitativních přístupů (narativní výzkum, biografický výzkum, fenomenologický přístup, zakotvená teorie, případová studie).
7) Metodologie terénního výzkumu náboženství: pozorování a zúčastněné pozorování, rozhovor – typy rozhovorů, vedení rozhovorů (individuální, skupinový), chápající rozhovor (J. C. Kaufmann), metoda etnografie, religionista v roli etnografa.
8) Zásady etické práce v religionistice – etické a metodologické problémy religionistů v rámci jejich výzkumných aktivit pro státní správu i nevládní organizace (P. Weller).
9) Typy pochybení vědců; Etické otázky v laboratorních experimentech; Příklady problematických výzkumů: Tea room trade (1970), Zimbardův výzkum (1971), Milgremův výzkum (1974).
10) Etické otázky při výzkumu náboženství (Otázka soukromí; Informovaný souhlas; Bezpečnost a emoční bezpečnost; Zatajení cílů a okolností výzkumu; Reciprocita výzkumníka; Moderní etické kodexy).