Bakalářské studium religionistiky
Bakalářské studium religionistiky je dvouoborové maior / minor v prezenční formě.
S ohledem na dvouoborovou koncepci tohoto studia doporučujeme kombinaci buď s nějakým jazykem anebo s kulturní antropologií, sociologií, filozofií, historií, judaistikou či dle vlastních preferencí. Garantem studia je Mgr. Silvie Kotherová, Ph.D., na kterou se můžete obracet s bližšími dotazy. Kontakt: silvie. kotherova@upol.cz
Abyste mohli studovat religionistiku na VŠ, tedy i u nás na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, tak je nezbytné mít ukončené středoškolského vzdělání s maturitou a absolvovat přijímací zkoušku. Přijímací řízení je organizováno fakultou formou tzv. Testu studijních předpokladů, jehož obsahem jsou poznatky z oblasti humanitních věd na středoškolské úrovni. Verze takovýchto testů naleznete zde. Nějaký z nich si můžete vyzkoušet nanečisto.
Pokud jde o obecné informace o přijímacím řízení, tak vše potřebné naleznete zde.
ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA KE STUDIU: https://prihlaska.upol.cz/prihlaska/info.xhtml
Další zajímavé informace o oboru naleznete zde: https://newstudujreligionistiku.upol.cz/
Charakteristika oboru
Religionistika patří k moderním, relativně mladým vědním disciplínám a její počátky sahají do 2. poloviny 19. století. Pomocí moderních vědních metod zkoumá náboženství v plurálu, tedy nejen jedno náboženství, ale rozličné náboženské tradice v minulosti a přítomnosti, včetně soudobé netradiční religiozity, ale i ateismu, bezvěrectví apod. Jedná se o sekulární, nenábožensky orientovanou vědu, čímž se také liší od teologie, a proto je jejím přirozeným místem světská, necírkevní, zpravidla filozofická fakulta. To vyplývá i z její teoretické a metodologické báze, jež je bytostně interdisciplinární. Její páteř sestává z historicko-lingvistického, psychologického, antropologického, sociologického, a v posledním desetiletí rovněž i kognitivního přístupu. Cíle religionistiky jakožto vědního oboru jsou ryze poznávací ve snaze vysvětlit biologické, společensko-kulturní a psychologické podmíněnosti náboženského chování jednotlivce či skupiny.
Cíle studia
Být vzdělán v religionistice na FF UP znamená osvojit si následující poznatky a dovednosti: Přehled nikoli o jedné, ale o řadě vybraných náboženských tradic jako je např. buddhismus, judaismus, křesťanství, islám, ale i hinduismus, konfucianismus či nová náboženská hnutí. Toto studium poskytuje znalost dějin jednotlivých náboženství, podob věření, rituálů, mravních norem a zvyků, povahy a podoby náboženských autorit, struktury náboženských společenství, vztahů jednotlivých tradic k poznání, vědě, přírodě, kultuře či politice. Tyto znalosti nabyté zejména prostřednictvím historického, antropologického, sociologického, či kognitivního přístupu poskytují absolventovi ucelený a komplexní pohled na náboženství. Nabyté vzdělání poskytuje možnost uplatňovat nezaujaté pochopení náboženského chování a víry v historických i soudobých společnostech. Umožňuje také objektivněji analyzovat rizika a případná nebezpečí, která pramení z mezikulturních a mezináboženských kontaktů. Kromě toho si absolvent osvojí, jak poučeně náboženské jevy nejen vysvětlovat, ale současně, jak jim i porozumět, respektovat je v jejich svébytnosti, podobně jako i odlišné životní názory, zvyky a hodnoty.
Uplatnění absolventa
V rámci vzdělanostní společnosti může být absolvent tohoto studia na trhu práce nepochybně úspěšný, ale za předpokladu, že jsou religionistické znalosti a schopnosti doplněny ještě o tzv. osobnostní předpoklady. Nabízí se spektrum profesí, kde je religionistická kvalifikace důležitá. Religionisté se tedy mohou uplatnit jako odborní pracovníci v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární a poradenské organizace či nadace, charity a diakonie, neboť mohou jako konzultanti poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch oblastech státní správy, které mají na starost např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, neboť mohou seriózním způsobem komentovat problematiku spojenou s náboženským chováním jednolivců či skupin; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby či prodeje nabízených produktů; 5) ve vydavatelstvích, novinových a časopiseckých redakcích, které se zaměřují na vydávání publikací s religionistickou problematikou; 6) po absolvování pedagogického minima a získání magistra v religionistice mohou dokonce vyučovat na středních školách Základy společenských věd.