Bakalářské studium religionistiky

 

Religionistika se u nás studuje jako dvouoborové, bakalářské i magisterské studium v prezenční formě.

Od roku 2021 je plánováno zahájení doktorského studia v tomto oboru.

 

S ohledem na dvouoborovou koncepci studia religionistiky, doporučujeme kombinaci buď s nějakým jazykem anebo např. s kulturní antropologií, sociologií, politologií, psychologií, filozofií, historií, judaistikou či dle vlastních preferencí. Garantem studia je doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., na kterého se můžete obracet s bližšími dotazy: tomas.bubik@upol.cz

Abyste mohli studovat religionistiku na VŠ, tedy i u nás na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, tak je nezbytné mít ukončené středoškolského vzdělání s maturitou a absolvovat přijímací zkoušku. Přijímací řízení je organizováno fakultou formou tzv. Testu studijních předpokladů, jehož obsahem jsou poznatky z oblasti humanitních věd na středoškolské úrovni. Verze takovýchto testů naleznete zde. Nějaký z nich si můžete vyzkoušet nanečisto.

Pokud jde o obecné informace o přijímacím řízení, tak vše potřebné naleznete zde.

ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA KE STUDIU: https://prihlaska.upol.cz/prihlaska/info.xhtml

 

Charakteristika oboru

Religionistika patří k moderním, relativně mladým vědním disciplínám a její počátky sahají do 2. poloviny 19. století. Pomocí moderních vědních metod zkoumá náboženství v plurálu, tedy nejen jedno náboženství, ale rozličné náboženské tradice v minulosti a přítomnosti, včetně soudobé netradiční religiozity, ale i ateismu, bezvěrectví apod. Jedná se o sekulární, nenábožensky orientovanou vědu, čímž se také liší od teologie, a proto je jejím přirozeným místem světská, necírkevní, zpravidla filozofická fakulta. To vyplývá i z její teoretické a metodologické báze, jež je bytostně interdisciplinární. Její páteř sestává z historicko-lingvistického, psychologického, antropologického, sociologického, a v posledním desetiletí rovněž i kognitivního přístupu. Cíle religionistiky jakožto vědního oboru jsou ryze poznávací ve snaze vysvětlit biologické, společensko-kulturní a psychologické podmíněnosti náboženského chování jednotlivce či skupiny.

 

Profil a uplatnění absolventa

Být vzdělán v religionistice na FF UP znamená osvojit si následující poznatky a dovednosti: Přehled nikoli o jedné, ale o řadě vybraných náboženských tradic jako je např. buddhismus, judaismus, křesťanství, islám, ale i hinduismus, konfucianismus či nová náboženská hnutí. Toto studium poskytuje znalost dějin jednotlivých náboženství, podob věření, rituálů, mravních norem a zvyků, povahy a podoby náboženských autorit, struktury náboženských společenství, vztahů jednotlivých tradic k poznání, vědě, přírodě, kultuře či politice. Tyto znalosti nabyté zejména prostřednictvím historického, antropologického, sociologického, či kognitivního přístupu poskytují absolventovi ucelený a komplexní pohled na náboženství. Nabyté vzdělání poskytuje možnost uplatňovat nezaujaté pochopení náboženského chování a víry v historických i soudobých společnostech. Umožňuje také objektivněji analyzovat rizika a případná nebezpečí, která pramení z mezikulturních a mezináboženských kontaktů. Kromě toho si absolvent osvojí, jak poučeně náboženské jevy nejen vysvětlovat, ale současně, jak jim i porozumět, respektovat je v jejich svébytnosti, podobně jako i odlišné životní názory, zvyky a hodnoty.

 

Uplatnitelnost na trhu práce

V rámci vzdělanostní společnosti může být absolvent tohoto studia na trhu práce nepochybně úspěšný, ale za předpokladu, že jsou religionistické znalosti a schopnosti doplněny ještě o tzv. osobnostní předpoklady. Nabízí se spektrum profesí, kde je religionistická kvalifikace důležitá. Religionisté se tedy mohou uplatnit jako odborní pracovníci v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární a poradenské organizace či nadace, charity a diakonie, neboť mohou jako konzultanti poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch oblastech státní správy, které mají na starost např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, neboť mohou seriózním způsobem komentovat problematiku spojenou s náboženským chováním jednolivců či skupin; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby či prodeje nabízených produktů; 5) ve vydavatelstvích, novinových a časopiseckých redakcích, které se zaměřují na vydávání publikací s religionistickou problematikou; 6) po absolvování pedagogického minima a získání magistra v religionistice mohou dokonce vyučovat na středních školách Základy společenských věd.

 

Požadavky na přijímací zkoušky

Abyste mohli studovat religionistiku na VŠ, tedy i u nás na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, tak je nezbytné mít ukončené středoškolského vzdělání s maturitou a absolvovat přijímací zkoušku. Přijímací řízení je organizováno fakultou formou tzv. Testu studijních předpokladů, jehož obsahem jsou poznatky z oblasti humanitních věd na středoškolské úrovni. Verze takovýchto testů naleznete zde. Nějaký z nich si můžete vyzkoušet nanečisto.

Pokud jde o obecné informace o přijímacím řízení, tak vše potřebné naleznete pohromadě zde.

Kromě výše uvedeného je rovněž důležité, abyste trochu věděli, do čeho jdete, tedy co je religionistika za obor, který chcete studovat. Proto Vám vřele doporučujeme přečíst si i nějakou vhodnou publikaci. K tomuto účelu se hodí monografie z níže uvedených:

Åke Hultkrantz, Domorodá náboženství severní Ameriky, Prostor, Praha 1998.

Thomas Lawson, Náboženství Afriky: Tradice v proměnách. Prostor, Praha 1998.

Edward Conze, Stručné dějiny buddhismu. Jota, Brno 1997.