Okruhy ke státnicím
Bakalářská státní závěrečná zkouška
Skládá ze dvou částí:
1) obhajoba bakalářské práce: sestává z představení práce, stručná prezentace obsahu posudků (na každou bakalářkou práci jsou předem vyhotoveny dva odborné posudky, které student/ka dostane s týdenním předstihem, aby měl čas na přípravu obhajoby) a samotné obhajoby. Během obhajoby student/ka reaguje na posudky, stejně jako na dotazy zkušební komise.
2) ústní zkoušky z teorií, metod a dějin religionistiky a dějin náboženství: v této části examinace student/ka prezentuje odpovědi na tři otázky, které si vylosoval z celkového počtu 40 státnicových okruhů. Po jejich vylosování má čas (15 minut) na přípravu odpovědí, po níž je zahájena samotná ústní státní zkouška trvající okolo 40 minut.
Celková doba trvání státní závěrečné zkoušky je asi 60 minut.
Student/ka předloží zkušební komisi seznam přečtené religionistické literatury v průběhu celého studia (bez bibliografie uvedené v bakalářské práci).
Teorie, metody a dějiny religionistiky (20 okruhů)
1) religionistika jako vědní disciplína; religionistika a teologie; religionistika a filozofie náboženství; rozdíl mezi filozofickým a historickým studiem náboženství; vztah religionistiky k jiným vědním oborům.
2) náboženství jako předmět religionistického výzkumu; pojem „náboženství“ jako analytická kategorie; názvosloví religionistiky jako disciplíny; základní religionistické pojmy.
3) rozumění versus vysvětlení; hlavní metody religionistického výzkumu; jednotlivé subdisciplíny religionistiky; problémy historické a srovnávací religionistiky.
4) význam, úkol a cíl religionistického výzkumu; redukcionismus a zkoumání náboženství; neutralita při studiu náboženství; pozice „outsider“ a „insider“.
5) rozdíl mezi objasňováním náboženství a prohlubování víry; funkce náboženské víry či nevíry v religionistice; etický a emický přístup v religionistice.
6) vznik a etablování světové religionistiky (E. Sharpe; M. Stausberg); institucionalizace religionistiky ve střední a východní Evropě (T. Bubík, H. Hoffmann).
7) vznik, rozvoj a současná situace české religionistiky (O. Pertold; J. Heller; B. Horyna).
8) evoluční teorie o původu a vývoji náboženství (E. B. Tylor; J. G. Frazer; J. Lubbock; É. Durkheim); funkcionalistické přístupy ke studiu náboženství (B. Malinowski, A. R. Radcliffe-Brown, E. E. Evans-Pritchard);
9) difuzionizmus; teorie kulturních cyklů (F. Ratzel, L. Frobenius); škola historicko-kulturní (W. Schmidt, W. Koppers; F. R. Graebner, P. Schebesta).
10) Náboženství z hlediska psychologie (W. James; E. Starbuck; J. H. Leuba); náboženství z hlediska hlubinné psychologie (S. Freud; C. G. Jung); náboženství a mytologie z pohledu C. G. Junga a jeho žáků; kritika Jungovy analytické psychologie (E. From; V. Frankl).
11) náboženství jako legitimizace moci (K. Marx); náboženství jako nástroj integrace (É. Durkheim); společnost jako posvátno (E. Durheim); modernizace jako racionalizace (M. Weber).
12) škola symbolicko-analytická (C. G. Jung, K. Kerényi); škola mýtu a rituálu (S. H. Hooke, E. O. James).
13) vztah rituálu a magie, vztah rituálu a náboženství; vztah mýtu a rituálu (W. Robertson Smith, J. G. Frazer, J. E. Harrisonová, S. H. Hooke a M. Eliade).
14) evolucionistické výklady rituálu (J. Frazer; E. B. Tylor; L. Lévy-Bruhl); sociologické výklady rituálu (É. Durkheim; M. Mauss); funkcionalistické teorie rituálu (A. R. Radcliffe-Brown; B. Malinowski; R. A. Rappaport).
15) mýtus a rituál (A. van Gennep, V. Turner, C. Bell, R. Rappaport); přechodové rituály (A. van Gennep; V. Turner; B. Lincoln); strukturální analýza mýtu (C. Lévi-Strauss).
16) rozvoj fenomenologie náboženství (N. Söderblom; G. van der Leeuw, G. Widengren; J. Waardenburg); sacrum jako předmět religionistických bádání (R. Otto;); skutečnost a posvátno (M. Eliade); rozdíl mezi historickým a fenomenologickým studiem náboženství (Z. Werblowski).
17) náboženství jako odcizení a náboženství jako opium (K. Marx); marxistická religionistika (D. M. Ugrinovic, Z. Poniatowski); česká marxistická religionistika (O. Nahodil; J. Loukotka; I. Hodovský).
18) náboženství a kognitivní vědy (T. Lawson; A. Geertz); základní teze kognitivního přístupu k náboženství; stručné dějiny kognitivní religionistiky; metody používané v experimentálním výzkumu náboženství (U. Schjødt).
19) teorie vtělené a rozšířené kognice; náboženské představy a jejich přenos (P. Boyer; A. Norenzayan); kognitivní a evoluční teorie rituálu (H. Whitehouse); náboženské chování a prosocialita (R. Sosis).
20) pojetí náboženství jako antropologické kategorie: náboženské skutečnosti, zkušenosti a normy, otázky definice a klasifikace náboženství v kontextu dějin „západní“ kultury (J. Z. Smith; T. Asad; W. C. Smith; T. Fitzgerald).
Dějiny náboženství (20 okruhů)
1) vznik klasického judaismu; rabínský judaismus a jeho následný vývoj; středověký judaismus; židovská diaspora; šíření judaizmu jako nemisijního náboženství.
2) židovství v době racionalismu, osvícenství, liberalismu a nacionalismu; současný judaizmus ve světě a jeho duchovní proudy.
3) židovská Bible a další posvátné texty judaizmu; pojetí náboženské autority a povaha posvátného prostoru; židovské zvyky a svátky; modlitby a rituály; židovské náboženské právo; etické normy a pravidla.
4) Židé, křesťané a muslimové v dějinách; Židé a židovství v českých zemích a na Moravě; dějiny antisemitismu, fenoménu sionismu a příčiny současného izraelsko-palestinského konfliktu.
5) Ježíš z Nazareta a jeho učení; vznik křesťanství a zrod prvotní církve; křesťané v římské říši; křesťanský středověk.
6) Důvody zrodu reformace, konfesionalismus a křesťanský humanismus v 16. století; křesťanství a křesťanské církve v době racionalismu, osvícenství a liberalismu; současné podoby křesťanství.
7) komparace katolicismu, protestantismu a pravoslaví, jejich věroučné podobnosti a rozdíly; podoby institucionální struktury církví; křesťanství a státní moc; situace křesťanských církví v České republice.
8) posvátné osoby v křesťanství; hlavní křesťanské rituály; úcta ke svatým; fenomén křesťanských poutí; etické principy křesťanství.
9) ekumenické hnutí a jeho vývoj; proměna postojů křesťanů k jiným náboženstvím; křesťané a sekulární společnost.
10) náboženství a společnost v předislámské Arábii; vznik a historický vývoj a šíření islámu; zakladatel ummy Muhammad; korán; mešita.
11) pilíře islámské víry; muslimské obřady a zvyky; islámská právní věda a teologie.
12) sunnité, šíité další duchovní proudy islámu; chalífát; povaha islámského práva; etické zásady islámu.
13) islám v dnešním světě; islám v českých zemích a na Moravě; postoje islámu k jiným náboženstvím; islám a sekulární společnost.
14) Buddha a jeho učení v historické perspektivě; koncept dharmy v buddhismu; duchovní a praktický význam sanghy.
15) buddhistické obřady, slavnosti, poutní místa, kultické předměty; posvátné osoby.
16) šíření buddhistické nauky; školy a směry v buddhismu; mniši a theraváda, koncily, rozpory a diferenciace sanghy.
17) Tibetský buddhismus – historie a školy; Čínský buddhismus – historie a školy; Japonský buddhismus – historie a školy.
18) významné osobnosti buddhistického myšlení; situace buddhismu v dnešním světě; objevení buddhismu na Západě a konstrukce buddhismu; buddhismus v České republice.
19) historický vývoj náboženství v českých zemích, na Moravě a ve Slezsku; raná christianizace; ideje a osobnosti české reformace; příčiny rekatolizace a její průběh.
20) náboženská situace v Československu ve 20. století – v období meziválečném, komunistickém a po pádu komunistického režimu; současná náboženská v ČR z pohledu posledních tří sčítání lidu.